Șalîșkan mektebímden...-Belkis Sena Bilal

Șalîșkan mektebímden kaytayatîrganda, pazarga ketiyím dedím. Tam túșíníp turganda, aldîmdakî ğoldan bír tramvay keliyatîr. Tramwayga míndím. Míngením dórt dakka degende, șalt man șalt ístegen túkáanîma yetíștím. Kórsem, ne kóriyím? Túkáan kíșíge tolî, sergen tolî mallar… Siyir etíp turdîm… Bír karaganda kózíme ğîllî-ğîllî bír „renklí televizor” kóríndí. Búkreș’te Politeknika’da okîgan Bayar ulîma șo „renklí televizornî” alsam, ne kadar kuwanîr dedím. Túșíndím-tașîndîm, yaz tatilíne kadar ekí ay taa bar, ulîm kelgenșík alağakman dedím.

Úyge yetíșkende, renklí televizornîñ balaban kîymetíne túșíndím. Bírden-bírge șawww etíp kózím aldîna óz ğurtîm, óz anam, óz babam, kartiylerím-kartbabalarîm ve ewelden Kubadín’de yașagan bútún kíșíler keldí… Gúzel Kubadíním!

Kubadín degen kóy Dobruğa’da topragî túz bír yerge kurîlgan, Kóstenğí’ge uzak, Mejdiye‘ge yakîn. Bír bașîndan obír bașîna dórt tașğol geșe, ğollarî túz, uzun hem geñíș. Bútún ğol boyîlarînda úyler tolî. Úyleríñ hálí, o zamanga kóre, bír hayat man bír íșker, bír kíler, bír pápíșlík. Bazîlarnîñ mísápír odasî da bar. Kóp úylerníñ boylarî alșak. Yakîn kóp úylerníñ penğírelerí-kapîlarî kíșkene aman bútún penğírelerníñ temírden șabaklarî bar. Her úyníñ mîtlak arkasînda bek kíșkene, sáde bír bílek sîygan bír penğíresí bar. Kíșkene bolsa da, bo penğíreníñ dertí búyúk, ileríde kóreğeksíñíz. Kubadín balaban bolganga, íșí tolî malle. Romen, Túrúk, Tatar, Nemse, Makedon. Eñ balaban, eñ kalabalîk malle roman mallelerí. Tatarlarnîñ mallelerí: Kîbla, Sîrt, Dayir, Keríș, Aytuwgan. Túrúk mallelerí ekí-úș tane. Kubadínde bútún ğemiy ğemaat kardaștay bolîp yașaylar. Erkeklerníñ ğașî ğawkasî șíptșílík men ogîrașalar. Neniyler úy íșlerí men kúnlerín totîralar: yemek, temízlík, bebiylerín óstírmek, taa neler-neler. Tamam „Anaylar sîypap óstírer, babaylar urba kestírer” degendiy. Kîzlar gúzel, nazik, nazlî, úyde otîrîp nagîz bezí íșlep, oya oyalap, keriyada tokîp, kúnlerín geșíreler. Zewuk bek tansîk. Bír ğîyînda, talakada, toyda-teprește, arepenada kuwanîșmaga bíleler. O da sáde șîñlașîp, bírí-bírílerí men ya da penğírede konîșîp tuygîlarîn ğanlandîralar.